Herní lekce života vs božská ženská?

20. března 2014 v 5:56 | Tiep Nguyen Huu |  Asiatky vs Evropanky
Zdravím všechny.
Vždycky jsem trávil hraním na počítači skoro všechen svůj volný čas. Zpětně to beru jako hloupost a promarněný kus života, který mě však mnohému i naučil...





Věčné stěžování a kritika
Na základce a gymplu jsem hrával Counter-strike a dotu. "Cheater, hacker,..." Být lepší znamená cheatovat, podvádět? Docela těžko, protože CS 1.6 na steamu má propracovanou VAC ochranu a Garena klient má něco podobného, také se hry natáčely a šly znova přehrát. Za ty léta jsem se vypracoval jak v CS tak i v dotě. Trávil u toho o víkendech i 18h denně. A o tom to je. Valná většina lidí si radši stěžuje, než aby se pokusila přijít na způsoby, jak co funguje a jak se zlepšit. Postupně jsem dotu vyměnil za LoL (league of legends) a SC2 (starcraft 2), v obou jsem se propracoval do diamantové ligy. Jak? Zase tvrdý trénink (kvůli nechuťi k učení a hraní LoLu jsem nezvládl ČVUT). Na US serveru jsem dostal i perma ban za nehorázný flame noobů v době, kdy jsem se v LoLu nemohl dostat nad Gold ligu. Když se na to zpětně podívám, uvědomuju si jaký jsem býval osel, flamer. Měl jsem držet jazyk za zuby a ignorovat jakékoliv komenty od ostatních, nehádat se a říct prostě "běž do hajzlu" šlus. Chybama se člověk učí, u mě celý život. :D

Co ostatní nedělají?
Díval jsem se opakovaně na videa, zápasy nejlepších teamu, hráčů CS, Doty, pak i LoL a SC2. Učil jsem se střílet přes zeď, střílet do míst potenciálního campu, házet granáty v přesně určený čas po respawnu, střílet se sniperkou i bez zoomu a při skoku, i skoky jsem trénoval hodiny a hodiny (se svým bráchou jsme se předháněli v bunny jumpu a long jumpu). Obětoval jsem moře času sledováním nejlepších hráčů doty, abych zjistil jaké dělají triky, jak myslí a proč tak dělají. Totéž v LoLu, pokud jsem chtěl hrát junglera - díval jsem se pár dní na stream hráče TheOddOne a učil se jeho postupy, metodiku, techniky, myšlenkové pochody, tipy, triky atd... Pokud jsem chtěl hrát Top linku - sledoval jsem HotShota, Voyboye, Dyruse atd. ve všech hrách jsem se učil od těch nejlepších. Bral jsem si všechny zajímavé techniky, triky, postřehy a sám je postupně trénoval, piloval k dokonalosti. S každým neúspěchem jsem se poučil a stal lepším. Samozřejmě, že jejich reflexy jsou na mnohem vyšší úrovni a také u toho tráví až 16h denně, za hraní dostávají nemalý plat. Co se mě týče, při škole jsem zvládal max 6-8h denně, tudíž slabota. :D


Proč? Soutěživost...
Soutěživost je přirozená lidská vlastnost. Online hry jsou jeden z nejjednodušších způsobů k nakopání zadnic ostatních lidí a pohonění ega. Vždycky se najde hráč horší než já, komu můžu nakopat řiť. Tím si dokáži vlastní důležitost. Fotbal mě nebavil, takže lepší než nic. Pak jsem začal soutěžit ve stolním tenise a karate, vítězství v reálu je lepší. Na sporty jsem nebyl, neposiloval jsem. Chtěl jsem však mít adrenalin a pocit z vítězství a v hrách se mi jej dostávalo. Každý chce být v něčem nejlepší, každý touží po uznání.

Průměr stojí za houby
Nechápu lidi, kteří hrají stovky hodin a jsou v ní úplně marní. Vymlouvají se na špatný team, špatné vybavení, že jsou po práci vyčerpaní atd. Demence! Říká se jim běžní hráči, kteří ve statistikách nevynikají. Stejně jako v reálném životě. Nedokáží se poučit ze svých chyb a hrají pořád stejným způsobem. Způsobem, kterým se nikterak neodlišují od ostatních. Stejným nudným konzumním životním stylem po zbytek svého života. Nakonec shnijou někde na ulici, protože jim stát brzo přestane platit důchody. :D

Triumf, vítězství je mocná zbraň proti hráčům
Herní vývojáři ví přesně, jak na hráče. Za výhru dostaneš x bodů, za body si koupíš nové hrdiny, skiny, zbraně, vylepšováky. Moje vítězství se tedy projeví v mé herní postavě. O to drsnější mám postavu a prokazatelně se odlišuju od ostatních. "Pchm, proti hráči co nemá aspoň Battlecruisera jako profilovku v SC2 nehraju." "Jsem kurva dobrej, chci další odměnu." "Koupil jsem si teď úžasný skin na GankPlanka, za nehorázný prachy a cítím se awesome. :D" V reálném životě se lidé také honí za diplomama, pohárama, medailema, odměnama - pár jich na svém kontě mám. I když tyto medaile a odměny jsou často bezcenné (až na ty vietnamské od rodičů :D).

Z jiného soudku


Známkování holek je nejlepší věc na světě :D
"Jasná desítka." "Jo, tahle ode mě dostává 10/10." "Luxusní holka, za deset."
Analogie ve vietnamském známkovacím systému 10 jako nejlepší a 1 jako nejhorší. Desítka tedy implikuje dokonalost sama. Pokud tedy holka dostane 10/10 je ve všech ohledech dokonalá. Krásná, má super povahu, skvělá v sexu, umí vařit, prostě dokonalá. Naprostá hloupost, z téhle naivní myšlenky jsem už naštěstí vyrostl. Ideální holka neexistuje. Pokud je vzhledově opravdu krásná, je velmi vysoká pravděpodobnost, že v ostatních vlastnostech bude stát za prd. Krásné barbínky mívají často strašně nízké IQ, neumí šukat, moc si o sobě myslí atd.

Upustil jsem tedy od hledání dokonalosti, protože je to zbytečné. Desítka alias perfektní holka neexistuje. Každá holka, jakkoliv krásná je pořád jen "human being" - člověk. A jako každý člověk má spoustu chyb a vad na kráse. Konec. Nebudu tohle dále pitvat. Idealizování je tedy špatné. Kluk pak ztrácí kontrolu a staví holku do role s vyšší důležitostí a podkopává si tím svou vlastní autoritu. Tohle u mě naštěstí nehrozí.

Když o tom popřemýšlím, ještě jsem žádné holce nedal 10/10 (desítku má pouze bůh :D), nejblíž byla 9/10. A to ani nebylo kvůli vadě na kráse, jen kvůli jedné vlastnosti v chování - chyběl jí smysl pro humor a bere všechno moc vážně. Přitom nosí x dioptrií, pár křivých zubů, nemá geniální postavu a také další vlastnosti by se na ní daly změnit. Co tím chci říct je, že nemá cenu ztrácet čas hledáním absolutního ideálu, protože taková neexistuje.


Desítkovou soustavu jsem zkrouhnul na binární 1 0, šukal bych/nešukal bych :D tj. chci s ní mít dítě/nechci s ní mít dítě. Mezitím nic není. Už mě nebaví poslouchat týpky v hospodě, co vykládají o holkách jak úžasně vypadají, jak jsou perfektní, perfektní zadek, kozy atd. Holkám to stoupne do hlavy a podle toho také s chlapama jednají. "Jsem někdo, jsem nádherná, jsem ta co má navrch.". Ale houby i když teď zním sexisticky, chlap vždycky vede. Vždycky! :P

Zevnějšek čili krása zvenčí ve finále až tak moc neznamená. V dnešní době se dá koupit. Holka co si vydře luxusní postavu. Pomocí plastiky vypomůže obličeji a třebas si nechá zvětšit prsa. Výborně 9ka je na světě, ne-li desítka. Možná to z ní dělá hezčí, než byla dřív, jenže pořád není nic extra. Krása je v dnešní úplně běžná věc, potkávám tuny krásných holek zejména Vietnamek. Proč by to měla být nějaká přednost? Vnější krása je teď jen iluze vytvořená makeupem a patří tedy do jedné z mnoha vlastností žen. Záleží hlavně na těch ostatních v dívčím arsenálu se kterým by měla holka vytasit. Čili kritérium "ideální, perfektní" holka je zcestná, nikdy nebude perfektní a už jsem se s tím smířil. Píšu to v půl páté ráno takže se omlouvám za sprostá slova. Hlasujte v anketě díky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama